Army-sf-1.jpg

Nuŕkinestě moń vanovkstněde:

  1. Ěrzäń Mastoroś — vejkine tarka vese midamastorsonť, koso ěrzätneneń vanstovi raśkest. Ansäk tesě minenek veĺmavtoviť ideviť dy kastoviť minek keleś, kojtne dy kuĺturaś.
  2. Ěrzä mastordonť baška, araś ěrzätneń tarka, koso vanstovi raśkeś. Ve jono minek kalmasamiź assimiläciäś.
  3. Ěś raśkeń mastortomonť minek raśkeś a idevi. Buti a stävtsynek- jomatano.
  4. Ěŕva ěrzänť karmavtomazo, tökšmelezě- putoms vese vijtneń Mordoviä Respublikasonť ěś mastoroń stävtomanteń.
  5. Arsek, kortak, sörmadt, lovnok, škinevť, ěräk ěrzäks!


Moń arsemasom ěrzäks sede paro uleveĺ sörmadoms latinicaso. Ansäk ěRěFěń respublikatneneń, jutavtoms ěś tiriń kirdij keĺtnrń latinicas a meriť. Rossiäń 2002 ień zakonso kemekstaź latiněń grafikaso sörmadomo a meremaś vačkodize ěrzătneńgak. Vasencede, te a meremaś peksty ěrzätneń ikeĺe vaĺmanť civilizaciäso ěricä mastortněs. Teči tonavtomačiś, naukaś, tečiń tehnologiätne dy innovaciätne teeviť kuĺturatnesě, konat sörmadyť latinicaso. Ěstněneń, suomitněneń, ugratneneń sede šožda lacems sülmavkstněń seť malaviks raśketneń marto, konat sörmadyť latinicaso. Latiněń grafikanť kardomaś, te Moskovoń terävtoma ěškems ěrzätneń sede vasov kirdij fino-ugrań raśketnede. Ěrzäń kuĺturaś ansäk sestě mui vijť aštems rusifikaciänť karšo, zärdo teevi konkurentnojks dy meĺstuicäks. Kirillicanť marto te a topavtovi.