Эрзянь Мастор: версиятнень ютксо явовомат

Пештязесь нардазь Пештязесь путозь
Витнемадо арась сёрмадовкс
Витнемадо арась сёрмадовкс
Кикс 4:
Istorijaś jovtni kunškapingeń ěrzäń kirdimadont́*. Kemgolmovo pingent́ ušodoma škastont́, Ěrzä Mastoroń prävtoks uĺneś kočkaź [[Пургаз|Inäzor Purgaz]]. Čivalgoma jonoń šabratne, lectnit́ sondenzě koda [[Пургазонь Русесь|«Purgazoń volost́»]]. Purgaz kemestě vanstaś ěś mastoront́ šabrań knäzeń ěkspansijadont́, konań kunškavieś purnavś Alceodošsont́ ([[Нижней Новгород|Nižnij Novgorod]] ošsont́). Sede tov Inäzoroś teevś Ordań karšo molicä ajgemant́ prävtoks. Koda lijatneńgak Ěrzä Mastoront́ saize ked́ alov Syrneń Ordaś, kona sede tov javovś baška hanstva dy bejlik langs. Zärdo kemgotovo pingestěnt́ kirdivieks teevś Moskovoś, ušodovś aktiveń hristianizacijaś, a sede tov, rusifikacijaś dy ětnociděśkak.
 
Rossijań prävtnemaś vetize ěrzätneń assimiläcijas dy ěŕva kuva sravtnemas. Meleń karšo hristianizacijaś sindize- jažize lamo pingeń kuvalt vanstavoź ěśkojčint́. Panžize kint́ kortamoń rusifikacijanteń, dy lija raśkeń jutkso čovorämonteń. Lamokst́ ěrzätne stäkšnost́, kepetekšnest́ okkupantont́ karšo, dy sval net́ kepetematne uĺnest́ puvaź –prädoź-prädoź caŕtneń karateĺtnesě. Careń kirdimaś natoj sörmadś ukaz, kona ěź mere ěrzätneneń, dy šabraraśketneneńgak, kirdems tüŕmaz kudosost, ocinäms dy, kuznicäso važodemskak! Kavto sädt iet́ ěrzätneń araseĺt́ kuznicäst, natoj valośkak keĺstěnt́ jomaś.
 
Te vese ušodovtyze Ěrzä Mastorsto ombo jonov ěrzätneń migracijant́. Penza, Saratov, Uĺjanovsk jonov…jonov, Rav tombalev…tombalev, Orenburgoń buev, Tatarstanov, Baškortostanov, …. Dy ěrzätnende lija mastorga teči znäryja, znäro araś Ěrzä Mastorsont́…Mastorsont́. Sehtej nusmanä situacijaś Nižegorodoń bujsěnt́, Ěrzä Mastoroń sedejsěnt́, koso kadovś [[Эрзямас ош|Arzämasoś]]ĚrzäMastorośĚrzä Mastoroś.
 
Net́ processtněń mejle, ěrzäń raśkeś jomavtyze ěś kompaktso ěrämo territorijant́. Teevś takodamo ětnikań anklavoń arhipelagoks [[Уралонь пандт|Ural pandotnes]], dy sedetovgak. Seks, zärdo stävtovś kevkstemaś nacionaleń okrugoń teemadont́, veńksěś uĺneś a šoždatnede. Boĺševiktně kuvat́ ězt́ arse. Purnyź vejs ěrzätneń dy mokšotneń, «mordva», naŕgamo valont́ peŕka, dy 1928 ce iestěnt́ stävtyź – kemekstyź «Mordovskij nacionaĺnyj okrug» - ont́, konatanteń sovaś ansäk Ěrzä Mastoroń viška peĺksěś. Sede tov te velävtovś «avtonomnoj oblasteks» dy sede tov, «avtonomnoj respublikaks». Teči ěrzätnede dy mokšotnede toso ansäk 40% ěricätnede, dy rusifikacijaś moli sede tov «ěś respublikasont́kak»!
 
== Sörmadovkso ==